Známý stahovač králíků a pověstný pan Nevím se po svém zabydlení v horní komoře parlamentu přes peripetie s úvahami o zasednutí na místě šéfa Senátu naučil úspěšně čerpat náhrady na dopravu v částce bratru cca 80 tisíc. Jiří Drahoš tak aspiruje na nové přízvisko pan Spořínek. Evidentně tak potvrdil, že v českém politickém rybníčku nepředstavuje žádný nový svěží vítr, ale naopak spodní proudy hraničící se špinavým bahnitým dnem. Holt svůj ke svému. Mezi malé české politické příživníky, vyžírky a podvodníčky v mezích zákona. Tam je jeho místo. Pan Drahoš nám všem jen potvrdil to, co bylo od slunce jasné od samého počátku jeho politického angažmá, že se jde do politiky toliko pouze nakapsovat a že zhola kašle na voliče a blaho České republiky. A nám občanům je zase jasné, že pana Drahoše a jemu podobné nepotřebujeme v Senátu, ani kdekoliv jinde.

Jeden velký politický bazár připomínají sjezdy neomarxistické pidipartičky jménem Strana zelených. Nemusejí tam vystupovat ani opilí straníci kandidující na předsedu jako tomu bylo v minulosti (dvojnásobný kandidát, horolezec a středoškolský kandidát Jan Šlechta, tak se jmenoval ten výtečník). Úsměvné je, že na své plodné rokování pozvali také svých deset bývalých předsedů (sic!) a dostavil se pouze jediný. Slušná statistika! Očividně mají o svou stranu velký zájem a očekávají do budoucna potenciální růst a světlé zelené zítřky. Zelenáči plánují do budoucna politické fúze a holporty s Top 09 a STAN. Tedy dalšími politickými giganty a myšlenkovými tryskáči. Neznají základní matematickou poučku, že každé násobení nulou je ve výsledku také nula. Inu, komu není rady, tomu není pomoci. Úplné zoufalství představuje zavedení genderově vyváženého spolupředsednictví muže a ženy v čele zeleného kompostu, které tuto velepartaj čeká od příštího roku. Pro jistotu si dají tento holý nesmysl rovnou do stanov. Milí zelení přátelé, odpočívejte v klidu na politickém hřbitově. Pokud budete pořádat svůj poslední sjezd, tak rád a ochotně přijdu i s věncem…

Nové aktivity sociální demokracie v honu za rychle mizejícím voličem připomínají agónii již zaniklé Unie svobody. US za předsednictví srandapředsedy Pavla Němca nabízela prosazení legalizace marihuany, zavedení euthanázie, bezplatné zdravotnictví a elektronické hlasování ve volbách. Podobnost čistě náhodná... ČSSD s US navíc spojuje také lidová tvořivost ohledně názvu strany, kdy občané vymysleli mnohem přiléhavější a výstižnější názvy. Unii svobody se přezdívalo Uhelné sklady, Úplní syčáci a Unie sviní. Kreativním socialistům, kteří vyrukovali s absurdní a nesmyslnou zkratkou SD, se vedle předhazovaného Sicherheitsdienstu, rázem občané přisuzovaly názvy jako jsou Severočeské doly, Spolek debilů a Strana dementů. Možná by to mohl být plodný námět na celostranické referendum, že předsedo Hamáčku!

Největší tuzemský ctitel Dalajlámy a odkazu Václava Havla Mirek Kalousek má ve svém náhledu na svět jasno. Šmahem zatracuje komunismus, potírá estébáky (když se mu to zrovna hodí a nejsou z okruhu pražské kavárny) a vše zlé před rokem 1989. Freudisty by jistě potěšil fakt, že de facto potírá i sám sebe, když byl v předlistopadové éře coby člen lidovců pevnou součástí systému Národní fronty. (A také chtěl dělat koalici s komunisty místo spolupráce s Topolánkovou ODS - pozn. redakce). Možná, že právě v tom spočívají kořeny jeho zloby. Škoda, že Kalousek nemá podobný názor také na éru nacistického Německa. Jinak by se nemohl uchýlit k podobným rétorickým figurám, jakou bylo označení Tomia Okamury a jeho hnutí SPD za "nácky" v reakci na legitimní požadavek otázky reparací ze strany Německa jakožto nástupnického státu nacistické Třetí říše. Jedná se o hrubou urážku nejen dotčeného subjektu, ale nepřímo také všech 360 000 obětí nacistické okupace. Nehledě k tomu že výrok je hloupý a nesmyslný.

Pozitivně kvituji rozhodnutí a záměr ředitele TV Barrandov Jaromíra Soukupa přestat zvát do následujících televizních debat politické tlachaly žvanily.  Je to konec trapných exhibicí zkrachovalých politiků z TOP 09 a STAN, jejich řečnických figur a kašpárkovských výlevů. Navíc tyto strany tuto nicneřešící politiku hájí a vydávají svou pasivní rezistenci za vrchol demokracie. Pochopitelně se k tomu připojuje také zbytek Demokratického klubu. Nejvíce takový postoj zamrzí u ODS, která je největší opoziční stranou a měla by mít státotvorný postoj a ne si hrát na uražené primadony. Platí přímá úměra mezi bezvýznamností politické pidistraničky a řevem, kterým se snaží vyděsit své protivníky. Jenže lev nikdy nebude kapitulovat před myší, i kdyby se její hlas tomu lvímu blížil a podobal. Vyděračský potenciál trpaslíků bývá velký. Leč volič jim to většinou v následujících volbách po zásluze spočítá a vymaže je z politické mapy. I mlčící politik, který zvládá maximálně hru na Fučíka (zapírat a lhát), je svým voličům platný jako mrtvému zimník.

Debata s bývalým prezidentem Václavem Klausem v nedělní Partii na TV Prima se stala vítaným oživeným v řadě nudných politických debat s vyprázdněnými figurami bez názoru i jasného ideologického ukotvení. Jasné a čitelné názory, navíc s konzistencí v řádu desítek let. Kolik takových osobností se dnes nachází v českém politickém prostoru? Snad jen stávající prezident Miloš Zeman, o nikom dalším podobném nevím. Hrozby, které ohrožují naší svobodu a demokracii, vidí Václav Klaus zcela jednoznačně: Evropská unie, rostoucí mezinárodní napětí, neomarxistické ideologie a všeumrtvující politická korektnost. Hozenou rukavici v podobě prezidentské kandidatury Václav Klaus je připravený zvednout. Nevylučuje ani kandidaturu svého syna, který se podobně jako on názorově dobře vyprofiloval a má odvahu foukat proti větru, což se v dnešní době cení.

Podle čínského horoskopu je rok 2019 rokem vepře. U nás by měl být podle představ lepšolidí rokem oslav hadrového převratu a především jeho ústředního protagonisty a maskota Václava Havla. Inu což, osobnostmi roku amerického časopisu TIME byly v bezprostřední posloupnosti v letech 1938 a 1939 Hitler a Stalin, tak proč by jí nemohl být i Havel, že?  Válečný zločinec jako válečný zločinec. Budeme si totiž v tomto roce připomínat nejen 80. výročí zločinné okupace zbytku Československa nacistickým Německem v roce 1939, ale také Havlem schvalované bombardování Jugoslávie v roce 1999 jako "humanitární" akt. Zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné a kdo je schvaluje, stává se zločincem. Havla už pozemská spravedlnost nedostihne, ale Maruška Albrightová by se měla mít na pozoru.

V české mytologii se s osmičkovým rokem pojí očekávání historické změny. Letošní rok však takové očekávání nenaplnil a skončil minimálně na půli cesty. Po pozitivním začátku, kdy Miloš Zeman obhájil prezidentský mandát před havlofilním šmokem, jsme dlouze čekali na další obdobný pozitivní signál, kterým bylo až snad zvolení Jaroslava Kubery předsedou Senátu, ale tady nešlo ani tak o pozitivní posun v pravém slova smyslu, jako spíš o vítězství zdravého rozumu... Příliš důvodů k optimismu nebylo ani v mezinárodní politice, kdy se stále nacházíme pouhý krok od počátku třetí světové globalistické války. Ani v minulém roce nastartovaný Brexit nebyl dotažen do konce. Doufejme, že mají pravdu ekonomové a již příští rok se začne EU hroutit zevnitř na základě neúprosných makroekonomických mechanismů. Počkáme si! Stejně tak i na Czexit si prozatím musíme počkat...