Bezprecedentní kůrovcová kalamita - do několika let přijdeme o většinu smrků, borovic a jasanů Doporučený

  • neděle, srp 23 2020
  • Napsal(a)  Ing. Milan Mochán, ředitel Lesní správy AP
Naše nádherné lesy zničí do několika let definitivně Bursíkovi broučci Naše nádherné lesy zničí do několika let definitivně Bursíkovi broučci Fota: Václav Přibáň

V současné době  v České republice, potažmo celé střední Evropě, probíhá v souvislosti s globální klimatickou změnou bezprecedentní kůrovcová kalamita a plošný rozpad lesů. Arcibiskupství pražské jako správce lesních pozemků církevních lesů diecéze vynakládá veškeré úsilí k zvládnutí současné přírodní katastrofy, která má a dále přinese těžké ekologické i ekonomické dopady. Míra a rychlost odumírání lesů výrazně převyšuje výrobní a odbytové možnosti vlastníků lesů v celé ČR. Lesnický sektor se díky tomu nachází zároveň v ekonomické krizi způsobené totálním propadem cen dříví. Tento trend bude velmi pravděpodobně pokračovat a bude kulminovat v letech 2020 – 2023. Běžná roční těžba dříví v ČR dosahovala 17 milionů m3 dříví. Pro rok 2020 se odhaduje, že jen objem dříví nově napadeného kůrovci dosáhne 30–50 milionů m3.  Je velmi pravděpodobné, že během několika příštích let přijdeme o většinu vzrostlých smrků, ale i velkou část borových a jasanových lesů.  V současné době je naší prioritou zpomalení šíření kůrovcové kalamity a o zahájení obnovy lesa na vznikajících holinách. 

 V této pro vlastníky lesů složité době Vás proto žádáme o vstřícnost a součinnost při řešení každodenních problémů, prioritně při zajištění bezpečnosti majetku a návštěvníků lesů. Bohužel není možné očekávat zlepšení situace (extrémní půdní sucho) a negativní dopady kalamity budou v krajině velmi patrné. Zejména půjde o zvýšený pohyb lesní techniky, provozem zhoršený stav lesních cest, velký objem dříví skladovaného v lesích, výskyt stojících souší a hynoucích stromů.  Dle § 19 lesního zákona má každý občan právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, ale zároveň zákon zakazuje v § 20 vstup od míst, kde se provádí těžba, přibližování a odvoz dříví.  Samostatným problémem jsou pak suché stromy! V bezprostředním okolí budov, komunikací, cyklotras a stezek se snažíme suché nebo jinak narušené stromy identifikovat a včas vytěžit. Abychom v souvislostech informovali veřejnost o těchto rizicích a negativech, připravili jsme souhrnný informační leták (ke stažení zde). Pokud uznáte za vhodné, můžete jej zveřejnit na informačních místech.

121892

 

121886

 

121890 121889 121888

Závěrem bychom Vás chtěli požádat o pomoc při zajištění některých činností v lese. Rádi bychom oslovili místní farníky a získali z jejich řad spolupracovníka, který by pomohl zajistit:

  • Kontrolu zdravotního stavu lesů, vyhledávání a ohlášení hynoucích a nebezpečných stromů.
  • Kontrolu vyrobeného a uskladněného dříví a vzniku černých skládek v lesích.
  • Kontrolu lapacích zařízení na škůdce.
  •  

Pozn  redakce: Kůrovec se rozšířil do našich lesů nikoliv v souvislosti s globální klimatickou změnou, ale díky tomu, že po orkánu Kyril vydal v březnu  2007 ministr životního prostředí Martin  Bursík zákon o zákazu těžby v bezzásahových zónách. Ponechání orkánem poničených zón přirozenému vývoji, jak stojí v zákoně vedlo k tomu, se do padlých stromů pustili škůdci a na Šumavě tak postavil pan ministr těmto broučkům doslova Manhattan. Marně mu vysvětlovali lesníci, prezident Václav Klaus, správce parku Šumava Jan Stráský a další odborníci, že broučci neumějí číst a až spapají jím vybrané zóny přeletí na další lesy. Což od té doby vesele činili. Jeden strom dá potravu 150 až 200 broučkům. během toho než strom snědí se každý rozmnoží 1000x. Během hodování se tedy na jednom stromě rozmnoží broučci na 150-200 000.  Ti přeletí na 1000  dalších zdravých  stromů, které snědí a tam se znovu namnoží. Tak to jde geometrickou posloupností dál. Neboli 1 napadený strom zničí 1000 kubíků dřeva. A protože v bezzásahových zónách bylo  v roce 2008 ponecháno 220 000 spapaných stromů (222 kubíků nevytěženého dřeva), v roce 2009 to bylo 129000 a v roce 2010 to bylo 550 000 kubíků zničeného dřeva. Po zničení nejkrásnějších bezzásahových zón Šumavy se museli broučci poohlédnout po další pastvě a odletěli do zásahových zón s 270 000 kubíky pastvy.  Jen na Šumavě zemřelo tímto řáděním do roku 2011 4 milióny stromů. Pro srovnání během všech kalamit předtím  bylo zničeno 7 milionů stromů. Podrobně o tom píšeme ve Fragmentech např. v článcích Václav Klaus: "Pane ministře, vykašlete se na patafyzické instituce!" a LESY NEHYNOU VE STÍNU KORONAVIRU, ALE DÍKY BURSÍKOVU MANHATTAMU PRO KŮROVCE.

Šumavský Manhattan pro broučky pana Bursíka

Až do roku 2007 se Šumavský národní park udržoval rozumnými zásahy lesníků i přes nejrůznější kalamity dobře. Po 13 letech je zničen nejen on, ale napadeny jsou již všechny lesy u nás a je jen otázkou několika let, kdy bude z naší země naprostá pustina. 

A co je nejsmutnější, že pokud se současní majitelé lesů snaží kácet zničené stromy, jsou v očích veřejnosti považováni za viníky kalamity, protože veřejnost už ani neví, kdo nějaký Bursík byl a věří mediální pohádce, že za všechno můžou pouze jakési novodobé klimatické změny. Ty přitom jsou stejné v celé střední Evropě, ale protože se ostatní středoevropské státy s Kyrilemem a jeho důsledky vypořádaly  stejně jako s podobnými jevy v minulosti,  jsou v nich lesy zdravé.

Číst 956 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v EKOTEROR

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %