Vydavatel Kulturní komise ČR, president Jiří Pancíř, šéfred. Ivana Haslingerová

Přepínače prohlížečů:   obrazovka  mobil 

Fragmenty jsou na  Twitteru  Facebooku

Corona není hlavní problém, ale mediální hysterie, která ji provází a na ni neadekvátně reagující politici Doporučený

  • pátek, pro 04 2020
  • Napsal(a)  Ing. Eva a Jiří Matouškovi
Ale proč se rozčilovat, když budou naši potomci žít v tak sladkém životě. Tedy alespoň profesor Milan Knížák si tak představuje budoucí euroobčany dodržující všechny -ismy EU. Ale proč se rozčilovat, když budou naši potomci žít v tak sladkém životě. Tedy alespoň profesor Milan Knížák si tak představuje budoucí euroobčany dodržující všechny -ismy EU. snímek z jeho výstavy Ivana Haslingerová, revue Fragmenty

Věříme, že stále silnější hlas “mlčící většiny” pomůže naši zemi vrátit brzy zase k normálnímu životu. Proto jsme se jako jedni z ní obrátili na některé poslance naší země s dopisem, v němž jsme vyjadřili náš názor na dosavadní vývoj v souvislosti s epidemií coronaviru. Jeho hlavním cílem bylo podpořit v konečném důsledku především zachování svobody a demokracie, tedy základních hodnot, v naší zemi. Zůstal bez odezvy a proto jeho obsah zveřejňujeme níže.  Dovolte však, abychom se nejdříve představili. V letošním roce jsme s manželkou oba dosáhli věku 60 let, takže jsme prožili první polovinu života v předchozím režimu a druhou v režimu současném. Jako vysokoškolsky vzdělaní lidé jsme dosáhli výrazných úspěchů na nejvyšších manažerských postech v privátním sektoru, vychovali jsme syna, podílíme se na výchově vnuka a předáváme svoje znalosti, vědomosti a zkušenosti jako vysokoškolští pedagogové. Již dvě dekády se živíme jako OSVČ, platíme řádně daně a pravidelně vyjadřujeme svoje politické preference ve volbách. Máme tedy dostatek životních zkušeností na to, abychom mohli náš současný pocit osobní nesvobody a manipulace nazvat zcela bezprecedentním. Na rozdíl od mainstreamu považujeme za příčinu tohoto pocitu, který postupně přerostl v jistotu, nikoliv virus samotný, ale hlavně a pouze mediální hysterii, která virus provází, a na ni neadekvátně reagující politiky, kteří na tuto vlnu „naskočili“ a učinili z našich životů jakousi jeho parodii.

 Rádi bychom Vám touto cestou sdělili svoje názory na současnou situaci, které zdaleka nejsou v „mlčící většině“ osamocené:

Dosavadní opatření jsou často založena na irelevantních datech (o jejichž spolehlivosti lze navíc pochybovat) – počty pozitivně testovaných jsou dle názorů mnohých odborníků velmi problematickým ukazatelem, který nijak nevypovídá o skutečné nebezpečnosti nákazy. Takovými údaji může být pouze počet zemřelých, kde příčinou smrti je prokazatelně a pouze virus COVID-19. Taková čísla ale, pokud víme, nejsou v podstatě k dispozici, protože nejsou prováděny pitvy, které by jako jediné hlavní příčinu smrti mohly spolehlivě určit. Používá se tedy zavádějící a velmi nespolehlivý ukazatel zemřelých „s Covidem“. Dalším relevantním údajem je celková úmrtnost obyvatelstva ve srovnání s předchozími lety. Ve veřejně dostupné týdenní statistice, která z nám neznámých důvodů končí 39. týdnem letošního roku, lze snadno vidět, že tento ukazatel je stejný ba dokonce nižší, než v předchozích letech. Dalším ukazatelem je počet vážně nemocných s tímto virem v českých nemocnicích. Přes neustálé strašení a katastrofické prognózy náhle se vynořivších „odborníků“, české nemocnice většinou situaci zvládají, což potvrzují přímo jejich vedoucí pracovníci. Velmi si vážíme nelehké práce lékařů a zdravotního personálu, zejména v první linii a nijak nezpochybňujeme nebezpečnost viru. Ten si ale prokazatelně vybírá svoji daň zejména v nejvyšších věkových skupinách a obecně v případech, kdy dochází k souběhu s dalšími život ohrožujícími chorobami. Na druhé straně nikdo nikdy nebude schopen vyčíslit, kolik úmrtí nebo komplikací přinesla tato situace ve zdravotnictví lidem, kteří kvůli strachu nebo absolutní orientaci na virus odložili návštěvy lékařů, operaci či léčbu obecně. A víme velmi dobře, že mnoho zdravotníků tato skutečnost velmi trápí.

Přesto jsme neustále svědky alarmistického až hysterického chování většiny médií (veřejnoprávní ČT na místě prvním). Přesto naše vláda již podruhé tento rok prakticky zastavila život v zemi způsobem, který katastrofálně ovlivňuje naší přítomnost, ale zejména naši budoucnost – a  dokonce i budoucnost našich dětí a vnuků, což je pro nás ještě mnohem méně akceptovatelné. Škody, způsobené virem (a znovu zdůrazňujeme, že jeho nebezpečnost nijak nepodceňujeme ani nebagatelizujeme – koneckonců sami jsme v rizikové věkové skupině) dle našeho názoru ani zdaleka nedosahují a nedosáhnou škod, které způsobilo výše uvedené chování médií a následná opatření vlády. A to zdaleka ne jen v oblasti ekonomické, kde fakticky dochází k likvidaci malých a středních podnikatelů, ale i celých sektorů ekonomiky (např. cestovní ruch a související služby, které představují významný generátor příjmů naší ekonomiky). S tím také souvisí rozdílný přístup k možnosti fungování různých obchodů a provozoven např. proč mohou být stále otevřena květinářství, ale papírnictví či opravna obuvi nikoliv.

Odhlédneme-li od ekonomiky, dochází k páchání škod opravdu nenapravitelných v oblasti sociální a v oblasti individuální svobody lidí. Nikdo se nezajímá o to, kolik lidí i celých rodin se dostalo, a ještě dostane do neřešitelné situace proto, že nemohou otevřít svůj obchod či poskytovat svoje služby? Nikdo se nezajímá o to, kolik lidí psychicky neunese izolaci od svých příbuzných a přátel (a nejedná se pouze o seniory) a u kolika z nich v důsledku tohoto stresu dojde ke spuštění skutečně závažných nemocí, včetně závislosti na alkoholu či lécích? Nikdo se nezajímá o to, jaké nenapravitelné škody to napáchá na nejmladší generaci školáků, ale i na generaci teenagerů? Jejich deprivace a závislost na všech možných online aplikacích a sociálních sítích se dále zvýší, jejich návyky a režim plnění povinností se tím vážně naruší. Pokud by se totiž někdo skutečně zajímal, nemohl by nesmyslně zavřít školy s odůvodněním, že mezi dětmi se virus rychle šíří. Podstatné přece je, že komplikovaný průběh onemocnění je u mladé generace obecně velmi vzácný, o úmrtích nemluvě. V našem nejbližším okolí již mnoho mladých lidí nákazou prošlo, naštěstí bez komplikací a s mírným či dokonce bezpříznakovým průběhem (včetně našeho syna a snachy). Nikoho nezajímá, že u velké části seniorů může nucená izolace znamenat vážné psychické problémy, které mohou vést ke zkrácení jejich plnohodnotného života podstatně častěji, než nákaza samotná? Nikdo neřeší, že zákaz provozování volnočasových, zejména pohybových a sportovních aktivit podrývá zdravý životní styl, a tím v podstatě posilování přirozené imunity lidí?

Na druhé straně, vláda se především médii nechala vmanévrovat do pasti, ze které marně hledá cestu ven. Pro ministra Prymulu bylo reprodukční číslo „svatým grálem“. Na jaře byla cílem hodnota 1, dnes nestačí 0,8 a Prymula toto číslo náhle označuje za „zavádějící“, protože se prý málo testuje. Ministerstvo zdravotnictví nám přes média celé týdny se vztyčeným prstem vzkazovalo, kolik že pozitivně testovaných zase včera přibylo a média nám svým klasicky tvůrčím způsobem sdělovala, jaký že rekord jsme tím zase překonali. V nedávných dnech, kdy se tato (sama o sobě velmi problematická čísla) snižují, nějak se nám z médií začínají vytrácet. Lze si takovým způsobem získat důvěru veřejnosti?

Poslední snaha ministra zdravotnictví, tzv. PES, je zářným příkladem toho, jak nekomplexní pohled na celou situaci zodpovědní lidé mají. Za situace, kdy se dynamika nákazy zpomaluje, docházlo podle něj v podstatě k dalšímu zpřísnění opatření (viz nesmyslné nařízení o 15 m2 v obchodech, snížení „nerodinných“ skupin na dvě osoby) a pan ministr počítal dokonce se zachováním nouzového stavu a to i v nejnižší úrovni ohrožení – s půvabným zdůvodněním, které by samo o sobě bylo pro svobodymilovné lidi důvodem vyjít do ulic: že některá opatření vlády jsou v rozporu s ústavním právem shromažďovacím (sic!). Výpočet parametrů, na kterých jsou úroveň ohrožení a jí odpovídající opatření založena, je navíc poměrně složitý a pro normálního občana v podstatě neexistuje možnost jeho kontroly. To vše je doprovázeno přezíravým a karatelským poučováním, že si za to vlastně můžeme sami, protože nedodržujeme vládní opatření. Navíc se stále více vynořují zázračné vakcíny a hlavně názory, že pouze povinné očkování může náš „boj s koronavirem“ změnit v totální vítězství – což je po chytré karanténě pouze další, dobře kamuflovaný útok na lidskou svobodu ve jménu „obecného dobra“.

Ještě mnohem horší je však způsob, jakým jsou tato drakonická opatření projednávána a následně aplikována.

Veřejná diskuse v podstatě neexistuje. Zastánci odlišných či jen mírně nesouhlasných názorů jsou zastrašování, zesměšňováni, nálepkováni, ostrakizováni a nakonec zcela umlčeni (např. senátor Žaloudík, MUDr. Pirk a další „popírači“ – což je termín ze slovníku náboženských fanatiků). To vše navzdory tomu, že kolem nás existují země, jejichž zcela odlišný přístup k nákaze přináší lepší nebo stejné medicínské výsledky, ale zato bez ekonomické likvidace a bez zásadního omezování svobody lidí. Pro informaci o vývoji epidemie v okolních resp. srovnatelných evropských zemích přikládáme na konci článku tabulku se základními parametry.

V týmu odborníků, který soubor omezujících opatření předkládá jako rozhodující doporučení vládě, nenajdete v podstatě nikoho z nejvíce postižených oblastí života. V drtivé většině se navíc jedná o lidi, kteří nejsou svým příjmem závislí na podnikatelské či jiné samostatné činnosti, ale o lidi se zaručenými 100% příjmů, a to i v době, kdy spousta zaměstnanců musí vyjít s 60-80% a velká část malých a drobných podnikatelů nemá příjem žádný. Každá krizová situace v životě člověka i společnosti vyžaduje vzít v úvahu obě strany mince, každá skutečně funkční demokracie je založena na konfrontaci odlišných názorů, kýženým výsledkem je pak rozumný a přijatelný kompromis. U nás ale zcela dominuje jedna jediná strana vidění problému, tedy ta takzvaně zdravotní. Výsledkem je současná situace, která nemá daleko k „sanitární“ diktatuře s nedozírnými důsledky pro budoucnost naší země.

Dalším negativním momentem současné situace, a zároveň i mementem do budoucna, je přístup státu ve stylu „problémy, které jsme občanům způsobili, je třeba řešit z jejich daní“. Vláda bezbřehým a často velmi problematickým způsobem rozdává milióny a miliardy na všechny strany. Do jisté míry lze chápat, že motivem je snaha pomoci a udržet alespoň část ekonomiky v chodu. Ale bohužel nikde neslyšíme ani slovo o tom, kde se bude šetřit, abychom takovou situaci ustáli (viz návrh státní rozpočtu na rok 2021). Naopak – slyšíme o nesmyslných výdajích armády (která je dnes v podstatě expedičním sborem v zemích, které s našimi zájmy nemají nic společného, a o jejíž schopnostech obrany vlasti lze s úspěchem pochybovat), slyšíme o dalším navyšování počtu státních úředníků (až o 7 tisíc v roce 2021!), o navyšování platů státních zaměstnanců (již dnes je průměrná mzda ve státním sektoru o více než 10% vyšší než v privátním a nůžky se stále rozevírají), o zvyšování minimální mzdy (což je v situaci bezprecedentní ekonomické krize skutečný hazard) nebo o stimulování poptávkové strany dalšími státními výdaji a investicemi. Naopak neslyšíme nic o možných úsporách plynoucích ze zrušení zcela zbytečných státem zřizovaných ústavů a institucí nebo politických neziskových organizací, jejichž činnost je mnohdy v přímém rozporu se zájmy většinové společnosti, která si je ze svých daní nedobrovolně „vydržuje“. Namísto toho, aby krize byla využita k provedení některých nezbytných změn, reforem a úspor (např. důchodová a daňová reforma), navrhovaným deficitem státního rozpočtu se v podstatě roztáčí inflační spirála, která může mít na svém zatím nedohlédnutelném konci za následek fatální znehodnocení úspor obyvatelstva a další zhoršení jejich životní úrovně.

Konečně - jen zdánlivě vedlejším efektem koronavirového šílenství je skutečnost, že všechny ostatní problémy této země byly nemilosrdně upozaděny tím, čemu říkáme eufemisticky „boj s koronavirem“. Ať už záměrně či nikoliv, prakticky ustala jakákoli diskuse o zcela zásadních věcech: o dalším zadlužování naší země v rámci tzv. záchranného balíku EU, o řešení migrantské krize, o „zelených“ nápadech souvisejících s údajnou člověkem způsobenou změnou klimatu, o stále více omezované svobodě projevu, o neustále zesilující pozitivní diskriminaci různých menšin na úkor většiny, o pokračující indoktrinaci našich dětí a zhoršující se úrovni vzdělání, o útocích na přirozené hodnoty jako je klasická rodina … ba dokonce se přestalo mluvit i o problému, který ještě nedávno řešil kdekdo – o suchu a hrozícím nedostatku vody …

Díky současným technologickým možnostem komunikujeme s různými lidmi, s občany této země, s lidmi obyčejnými, slušnými, kteří se živí poctivou prací a jejichž životní prioritou jsou jejich rodiny, děti a vnoučata. Nechceme si osobovat právo mluvit za ostatní, ale víme, že nemalá část z nich vnímá současnou situaci podobně jako my: chce svoje životy zpátky, chce za ně zase převzít plnou odpovědnost a svobodně se rozhodovat o tom, co je pro ně a jejich blízké nejlepší.

Vraťme se zpět k vládě zdravého rozumu a společně to pověstné světlo na konci tunelu najdeme.

 

VÝVOJ STATISTIK CORONAVIRU VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH               
OBDOBÍ: 30.6.2020 - 16.11.2020                          
Zdroj: Worldometer.info                            
                                 
Poř. ZEMĚ Stav k 30.6.2020   Stav k 30.9.2020       Stav k 16.11.2020       Stav k 16.11.2020        
16.11.   Pozitiv test Zemřelí Pozitiv test Změna Zemřelí Změna Pozitiv test Změna Zemřelí Změna  Testováno Testováno Pozitiv test Zemřelí  
          vers. 30.6.   vers. 30.6.   vers.30.9.   vers.30.9. celkem per 1 mil. per 1 mil. per 1. m  
13 Německo 195 832 9 052 292 911 1,50 9 571 1,06 828 997 2,83 12 692 1,33 25 010 416 298 149 9 882 157  
15 Polsko 34 393 1 463 91 514 2,66 2 513 1,72 752 940 8,23 10 349 4,12 5 687 216 150 333 19 903 287  
18 Belgie 61 427 9 636 117 115 1,91 10 201 1,06 537 871 4,59 14 616 1,43 5 500 084 473 787 46 333 1 259  
22 Česko 11 981 346 70 772 5,91 673 1,95 468 181 6,62 6 487 9,64 2 812 312 262 427 43 688 605  
23 Nizozemsko 50 273 6 113 120 845 2,40 6 406 1,05 457 003 3,78 8 616 1,34 3 711 716 216 436 26 649 502  
33 Švýcarsko 31 714 1 844 53 282 1,68 1 949 1,06 274 534 5,15 3 608 1,85 2 430 732 280 085 31 634 416  
34 Portugalsko 45 637 1 576 79 207 1,74 1 971 1,25 230 124 2,91 3 553 1,80 4 033 000 395 961 22 594 349  
35 Rakousko 17 766 705 44 813 2,52 799 1,13 214 597 4,79 1 945 2,43 2 694 112 298 488 23 776 215  
37 Švédsko 67 864 5 483 93 835 1,38 5 853 1,07 192 439 2,05 6 225 1,06 2 659 793 262 745 19 010 615  
41 Maďarsko 4 155 585 26 461 6,37 765 1,31 152 659 5,77 3 281 4,29 1 388 132 143 833 15 818 340  
62 Slovensko 1 667 28 10 141 6,08 48 1,71 88 602 8,74 557 11,60 976 202 178 770 16 226 102  
                                 
                                 
Číst 2689 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v SPOLEČNOST

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

Twitter Fragmenty        Facebook Fragmenty       Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Blog iDNES Haslingerová Facebook Haslingerová  LinkedIn Haslingerová  

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %