Nezničitelný živel Jan Vyčítal odešel do věčných lovišť Doporučený

  • sobota, bře 07 2020
  • Napsal(a)  IVANA HASLINGEROVÁ a JIŘÍ PANCÍŘ
Nesmrtelný kocour Jana Vyčítala zde s námi zůstal Nesmrtelný kocour Jana Vyčítala zde s námi zůstal obrázek Jan Vyčítal

Když jsme v neděli 1.března 2020 zaslechli z rádia zprávu, že odešel do věčných lovišť do oblasti milovaných modrých trav v Kentucky průkopník české country, kreslíř, humorista, zakladatel country skupiny Gereenhorns a především symbol trappera dle všech pravidel, Jan Vyčítal, vyrazilo nám to dech. I když jsme věděli, že posledních několik let nemohl již hrát na kytaru pro bolesti ruky a dokonce ani kreslit, přesto byl pro nás stále symbolem nezkrotného živla a trappera, kterého nezlomili ani komunisté, přestože mu zakázali oficiálně vést dokonce jeho kapelu pod záminkou, že jako vystudovaný grafik nemá hudební vzdělání. Jeho písně sice nevysílala zbabělá komunistická  televize, ale o to víc je zpívali trempové a hráli si je lidé doma. Písně jako  Pivní džíp, Cadillac, Rovnou, tady rovnou, Červenou řeku, Oranžovej expres,  Blues Folsomské věznice, Když náš táta hrál Blízko Little Big Hornu nejde prostě zadupat do trávy ani komunistickou okovanou botou. A pokud jde o jeho rozkošné kocoury a další typické figurky ke vtipům, ty okamžitě poznal každý z nás. Už jen pohled na ně, ještě než si přečetl člověk text, ho rozesmál a zvedl mu náladu. Po roce 1968 nesměl sice pro svůj odpor ke komunismu několik let  publikovat, ale nevzdal to a tvořil pod pseudonymy. Stejně jeho grafický styl každý okamžitě poznal. 

Později se jeho obrázky na stránky novin a časopisů vrátily, vedle toho ilustroval řadu knih, ale čas nezastavil ani on. Zchromla mu ruka a bylo po kreslení. A nakonec podlehl velice zákeřné nemoci doktory zvané tichý zabiják, srdeční arytmii. Nepomohla ani operace kardiostimulátoru. Jeho přítelkyně paní Petra ho nalezla po návratu domů mrtvého. 

A pokud jde o některé nevkusné články, že se upil a uflámoval, tak vězte, že první zdravotní obtíže se u něj projevili už v devíti letech, kdy dostal revmatickou horečku a ze dne na den se nemohl hýbat. Rok  ležel v posteli podle jeho slov jako prkno. I když se  nejhoršího vylízal jako ti jeho kocouři, zůstaly mu chronické problémy s klouby a šelesty na srdci po celý život. Muselo to pro desetiletého chlapce být hrozné a snad právě proto tolik toužil po přírodě a trempu. Samozřejmě trempský život, kdy i v únoru spával pod spacákem, k této diagnóze přidal své. I ty hospody kolem sebe potřeboval. Nám kdysi ve své milované pražské restauraci  Krušovická chalupa, v ulici 7. května 62, říkal, že tam nejraději tvoří a opravdu měl zápisník a zapisoval si při pivečku náměty pro vtipy při pozorování lidí kolem. Nám pohled na ně nic mimořádného neříkal, ale jeho smysl pro legraci byl nezničitelný. Proto se sním chceme rozloučit sice již dávným článkem, který nám poskytl do naší revue Fragmenty a který ho charakterizuje právě po této stránce:

A pokud se chcete s bardem Janem Vyčítalem rozloučit, tak poslední rozloučení proběhne v úterý  10.března od 14 hodin ve Strašnickém krematoriu. Ale nebude to vlastně rozloučení poslední, protože tu bude s námi dál ve svých písních a obrázcích. 

Honzo, měli jsme Tě mooooc rádi, budeš nám chybět, ať Tě provází Bůh!!!

 

Číst 2796 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v UMĚNÍ

Související položky (podle značky)

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %