Hesl


2-Lživě interpretujete počty zemřelých. Většina jich umírá na jiné vážné nemoci, pozitivita testu je přídatná, vykazováni jsou jako oběti Covidu. Na přímý dotaz, kolik eviduje zemřelých v příčinné souvislosti s Covid MZD sdělilo, že takové informace neshromažďuje. Tentýž úřad uvádí, že: „Počet úmrtí v souvislosti s onemocněním COVID-19 po jednotlivých dnech zahrnuje všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na COVID-19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí.“ Čísla vykazovaná bombasticky jako „smrti na COVID“ jsou vylhaná. Podle Čs. statistického úřadu se týdenní počet zemřelých ve srovnání 2019 až do poloviny srpna 2020 pohybuje kolem 2000. Plukovníku Prymulo, informujete v rozporu s tvrdými daty ČSÚ.

3- Vaše vyjádření: „Budeme mobilizovat různé stadiony, haly, abychom mohli mít lůžka i tam. Situace začíná být opravdu vážná,“ je šířením poplašné zprávy.

42 % lůžek v nemocnici  statisticky vykazovaných jako „hospitalizovaní s COVID“ je ve skutečnosti blokována lidmi, jejichž zdravotní stav hospitalizaci nevyžaduje a v nemocnici jsou jen kvůli izolaci. V nejvcětší české nemocnici ve fakultní nemocnici v Motole je podle ředitele  ing. Miroslava Ludvíka 21 nemocných s covidem-19, z toho jen jeden je v těžkém stavu na jednotce intenzivní péče a vyžaduje připojení na plicní ventilátor. Ostatní pacienti mají lehký průběh nemoci, jejich léčba probíhá maximálně s podporou kyslíkové terapie. Škála ročníků narození těchto pacientů začíná rokem 1929 a končí rokem 1950. Pacienti mladšího věku mají vysloveně lehký průběh nemoci a jsou hospitalizováni  že mají i jiné zdravotní komplikace. Přitom denně utrácíme 34 milionů korun za 20 tisíc testů Ve stejném duchu se vyjádřil i profesor Feltl, ředitel VFN.

Proč nás vláda informuje v rozporu s vyjádřeními ředitelů největších fakultních nemocnic? 

Odkud se bere snaha otestovat celý národ, která není organizačně a ani finančně zvládnutelná?

Jeden tes stojí 1700 Kč, 10 milionů testů by stálo 17 miliard Kč. Navíc počet pozitivně testovaných nepřinese žádnou informaci o tom, kolik je skutečně nemocných. Počet pozitivně testovaných slouží k zavedení tvrdých represí a k další devastaci zdravotnictví, ekonomiky školství, kultury, sportu a každodenního života.. Nakažený člověk navíc může virus šířit týden, pozitivní může být i několik měsíců. 

Prezentace vakcíny, jako spásného řešení, je zavádějící. Kdo ponese zodpovědnost za její nežádoucí účinky při jejím schvalování ve zrychleném řízení?  probíhá ve zrychleném řízení. Farmaceutická firma Astra Zeneca dostala příslib, že do určité výše částky nebude ručit za její nežádoucí účinky. Každý, kdo se vakcíně podrobí, se tudíž stává pokusným králíkem. Můj dotaz, kdo ponese zodpovědnost za nežádoucí účinky?  Bonus, že kdo se nechá očkovat nebude muset nosit roušku nestačí.  kdo se nechá očkovat, bude zbaven povinnosti nošení roušky. Vše nasvědčuje tomu, že zrychleně testovaná a neověřená vakcína sice nebude „povinná,“ ale bude jedinou možností, jak uniknout represím státní moci.Bezdůvodně ničíte zdravotnictví, školství, ekonomiku, kulturu, sport.

 Plukovník Prymula je nepřekonatelný ve vymýšlení hloupostí. Nejde o to, jestli kus hadru na obličeji, do kterého lidé celý den chrchlají, poskytuje nějakou ochranu. Jde o symbol poslušnosti vůči státní moci. O rozkazu se nepřemýšlí, rozkaz se plní. Za to si pan plukovník Řád Černé roušky 1. stupně s řetězem od prezidenta Zemana určitě zaslouží.To není pandemie koronaviru, to je pandemie šílenství.

Bránit seniorům v absolutním kontaktu s bližními jen proto, že je někdo z nich pozitivní, je naprosto zvrácené. Sociální izolace má na staré lidi zničující vliv, umírají steskem. Ani ve snu by mě nenapadlo, že nám znovu nařídí nošení roušek venku a v autě.

 

Prymula není náš šéf. Martin Jan Stránský: Covid? Na toto zapomínáme. A toto je zbytečné

Momentálně o všem rozhoduje téměř jeden člověk – ministr Prymula. Ten má pozadí, které lze bez urážky nazvat plukovníkovské. Všichni totiž přemýšlíme na základě svých předchozích zkušeností i z našeho povolání. Přistupuje k této situaci jako taktik, který se kouká hlavně na čísla až tam, kam to jde. Snaží se připravit na přesné situace skutečně do mikropočtu. Jenže v mnoha případech ta data týkající se jednotlivých rozhodnutí prostě chybí, nebo při nejlepším jsou naprosto zkreslující tím, že sice platí pro stereotypickou situaci, ale opomíjí další mnohem vážnější negativní efekty, které mohou vzniknout na základě jejich zavedení.

Zavření všech škol, hlavně těch, které se týkají malých dětí. Tohle považuji za velice nepromyšlený krok. Studie ukazují, že nakažlivost, symptomy a schopnost přenášet vir u dětí přímo souvisí s věkem – čím mladší, tím méně se toho děje. Malé děti téměř neonemocní. Oproti tomu stojí fakt, že zavřít školu a poslat dítě domů vykolejí celou rodinu. Navíc je posíláme do prostředí digitálního světa, kde je neurologicky prokázáno, že dochází k pozdržení klíčového vývoje dítěte, co se týče nejen společenských, ale intelektuálních schopností. Poněvadž děti – a hlavně ony – se potřebují učit face to face, v kontaktu z očí do očí. Škola není jenom o tom, že se něco bifluje a že na to dohlíží učitelka, ale i o tom, že děti mezi sebou interagují. K tomu mám nespočet studií, které potvrzují, že dochází k neurologickým odpadům a zkratkám v jejich učení. To právě vysvětluje, proč se výsledek všech standardizovaných testů rok co rok ve všech civilizovaných zemí zhoršuje. A že děti i adolescenti, jsou ponořeni do digitálního světa, který jim brání v tom, aby se naučili laterálně myslet a řešit hlubší problémy. A to nemluvím o obrovských změnách uvnitř té rodiny, kde najednou jeden rodič nemůže chodit do práce a musí dítě hlídat.

Napadá vás, jak vůbec mohla taková absurdita vzniknout?

Tady znovu vidím roli minulosti pana ministra Prymuly. My sice bojujeme, ale zároveň jsme civilisté, kteří mají svůj psychologický aspekt. Pan Prymula, stejně jako každý člen vlády, je naším zaměstnancem, nikoliv šéfem. Každá mince má dvě strany, jedna je ta jeho – a ať se mu daří, druhá je ta naše. Myslím ale, že si to čím dál více uvědomuje. Druhá strana se vždy musí respektovat v rámci týmové spolupráce. A když jsme u toho, tak to hlavní, to lepidlo, které lepí tyhle dvě strany k sobě, má být pan prezident. Jenže pan prezident je absolutní katastrofa, morálně i politicky totálně selhává. Ani neodolal využít tuhle možnost, aby urazil všech nás spodních deset milionů lidí, a říct nám, že když někteří jako podnikatelé nepřežijí, tak dochází k určité filtraci neschopných, že ti z nás, kteří se snaží věcem rozumět a mají vlastní názor, mají zalézt, číst a něco se naučit, a že všichni, kteří si názory vyměňují a posílají kritiku přes internet, jsou blbečci. Tohle je šíleně destruktivní, zbytečné, maligní, malicherné. Neplatíme prezidentovi, který posledních dvacet let žije čistě z našich daní, aby nás urážel. Pokud se někdo má co učit, je to on. A je toho hodně.

Ke středečnímu datu 14. října v naší zemi zemřelo 82 lidí na koronavir mladší 65 let, z nich pouze čtyři mladší 35 let! Představa, že vir zničíme, je nereálná. To by museli všichni lidé na planetě najednou přestat na čtrnáct dnů vycházet ze svých domovů. To se samozřejmě nemůže stát. A tak přemýšlejme víc o tom, že bychom agresivněji chránili lidi, kteří jsou více náchylní, tedy v domovech pro seniory nebo v nemocnicích. To jsou ti lidé, kteří jsou nejvíc ohroženi, že zemřou. Dovolme tedy těm ostatním, těm bez rizik a těm mladším, větší volný pohyb.

lidských dějinách jsme nikdy nevěnovali tolik pozornosti jedné jediné věci, která v porovnání se vším ostatním je vskutku podstatně banálnější. Podívejte se na to, jak se média hystericky soustřeďují na toto téma a jak nás s ním dusí. Kdyby to bylo na mně, určitě bych uvalil jednu z hlavních restrikcí na veškerá média, že nesmí věnovat více než 10 procent času či prostoru na téma CoV. Co nám, proboha, můžou navíc říci, co se nevejde do jedné delší denní zprávy? Vždyť tu přece běží i další závažné téma! Posíláme všechny děti domů, i když jejich schopnost přenášet tuto nákazu je nedefinovaná a jejich symptomatologie je nejnižší.

To nejpodstatnější ale je, abychom si uvědomili, v jaké myšlenkové pasti jsme byli, než tato krize začala. Jak jsme závislí na sociálních sítích, na digitalizované společnosti a jak nám chybí priority, mezi které patří soustředění se na rodinu a výchovu našich dětí, nikoliv na práci obou rodičů pro další peníze, na honění za těmi penězi místo upřednostnění skutečného štěstí a vnitřního klidu.

Nejsme na tom nejhůř. Zpátky k relativitě. Vezmu čísla od začátku této epidemie. Počet úmrtí ke středě 14. října na milion obyvatel: Španělsko 715, Francie 504, Itálie 600, Německo 116 a Česká republika 108. My ty ostatní země jenom „doháníme“. Musí se to brát od začátku. Na konci druhé světové války se také sečetly všechny oběti, nepočítalo se, jestli zemřelo deset vojáků jeden den a tisíc druhý. Zase jsem u té mediální nezodpovědnosti. Dejme lidem perspektivu, poněvadž Češi nejsou vůbec hloupí, Češi jsou strašně chytří, pochopí to. Ale zbavme je té nervozity z umělého tlaku.

Úloha médií by měla být, aby objektivně informovala. Jenže média jsou objektivně zcela plošně deformovaná. Jsou deformovaná tím, že je deformovaná společnost. Jsem rád, že jste položil tuto otázku, protože chci zdůraznit, že média jsme my, stejně jako politici jsme my. To není nějaký satelit, který přistál a v němž pracují lidé, kteří dělají svoji práci špatně. Společnost je deformovaná v tom, že upřednostňujeme šokující nebo pozoruhodné titulky a zprávy a odnaučili jsme se přemýšlet. Říkám tomu McDonaldová otázka: Jíme ten hamburger, protože je dobrý, nebo protože je to dobrý marketink a prodejny McDonaldu jsou všude? Kdyby všichni přestali jíst hamburgery, tak McDonald by nebyl nikde. Dnes média fungují tak, že nás nutí k tomu, abychom nepřemýšleli, a společenské sítě k tomu, abychom neuznali jiný názor. Jenže my jim to dovolujeme.

Deformovaná média, absence přemýšlení, to nezní moc lichotivě a povzbudivě. Média podle vás selhávají?

LN TB Infodemicke slovo 201020Na stěně tu mám titulní stránku Lidových novin, které založil můj pradědeček, a na ní je jeden článek, co probírá jednu věc. To je dnes nemyslitelné, že lidé budou mít takovou diskusi, jako máme my, budou o ní psát, někdo to bude číst a bude o tom přemýšlet. Poněvadž jsou tlaky přes globalizaci, aby nadnárodní společnosti a média vydělávaly. A aby vydělávaly tím, že nás budou neustále vtahovat do návykových sítí, které vedou jen ke stupidifikaci populace jako takové. Na druhé straně je tu velice hluboce neuroevolučně zakódovaný rys, že jakmile vznikne jakékoli neznámé ohrožení, tak náš mozek – moderní mozek, který je tak 250 tisíc let starý – je nastaven tak, že věnujeme okamžitě velkou pozornost tomu, co nás ohrožuje. Když k tomu přidáme mediální amplifikaci, která se odehrává v globální vesnici, tak se z toho vyvine pořádná bouře.

 To byla rada psychiatra. Co byste jim poradil vy jako neurolog?

Dříve – doufejme – než později budeme zase dělat všechno, co nás baví. Radil bych, abychom si v této perspektivě uvědomili, že nyní v mnoha směrech žijeme tak, jak žili naši předci. To byl život semknutý kolem rodiny, jen jeden z rodičů pracoval, druhý se staral o děti. Z evolučního hlediska jsme tu pouze kvůli jedné věci, abychom měli děti, abychom je vychovali a pak abychom šli stranou. Takhle to bylo během předchozích dvou set tisíc let naší evoluce. V posledních dvaceti letech převládla představa, že všichni musí pracovat pro druhý vůz, třetí kreditní kartu, a čtvrtou dovolenou, že dětem se má dát laptop a odeslat do školy, kde je naučí všechno včetně toho být dobrým občanem, a hlavně aby se tam nenudili. Vím, že jsme se dostali do situace, kdy každý druhý člověk má úvěr, a když jeden rodič zůstane doma, vzniknou velké finanční komplikace. Moje maminka ale začala pracovat na poloviční úvazek teprve tehdy, když mi bylo šestnáct let a byl jsem pryč z domu. A z mých předků ani jedna žena nepracovala pro peníze. Takže kde je problém? Kam až jsme se dostali jako moderní civilizace? O tomhle bych přemýšlel. Vezměme rodinu a pojďme se s ní projít. Na Staroměstské náměstí, po vsi, do lesa, na houby. Co nám vlastně hrozí, když nebudeme pár týdnů moci něco dělat?

http://blog.aktualne.cz/blogy/martin-jan-stransky.php?itemid=37932

* * *

NÚTENÁ izolácia pre PODOZRENIE z infekcie? Politické strany už asi potrebujú oddychový čas!

… Když stojíš z očí do očí mocným světa, vždy si vzpomeň na to, od koho tito lidé dostali svoji moc a co vlastně proti tobě vzmohou? Mohou ti vzít majetek, svobodu, nebo život? No a co. I drobounký mikrob ti může vzít život. Neboť je křehký a pominutelný jako život hmyzu. Ne, ani nejmocnější Pán nemá skutečnou moc nad tvojí duší a proto je bezmocný, když jsi spravedlivý a on nespravedlivý. Jen tehdy proti tobě něco zmůže, když tě přistihne při hříchu a sám je spravedlivý. Proto nemysli na to co povíš velkému Pánovi a jak se budeš chovat. Mysli pouze na to, že pokud jsi spravedlivý, jsi svobodný. Velký Pán je bezmocný proti Tvé pravdě.

Svoboda neznamená, že budeme dělat cokoliv. Svoboda neznamená vzpouru proti státu, svoboda neznamená destruktivní chování, ohrožení sebe a druhých. Svoboda znamená i odpovědnost. Tento vztah musí být oboustranný. Svoboda je připomenutí toho, že to není stát, který vlastní člověka, ale mi lidé tvoříme stát.  

* * *

Od března vláda (i v jiných státech) plní úplně jinou objednávku, než si běžný člověk myslí. Nyní se masivně testuje, což ukazuje masivní nárůst „pozitivních“.  Ale proč se plní nemocnice? Jsou lékaři masírování k tomu, aby posílali lidi do nemocnic? Potřebují ve skutečnosti ti lidé ventilátor, přístroje? Samozřejmě že erouška je podpůrná věc pro celou COVID hru a potažmo vede k silné manipulaci – kdo ji má instalovanou, se přece chová „zodpovědně“.

Pohyb v přírodě a cesty na chalupy jsou možné, mohou se jich ale účastnit nejvýše dvě osoby, tedy zákaz pohybu rodin v přírodě?!

Na následky opatření zemřelo o 30% více lidí než na coronavirus. V domovech důchodců umírá více lidí ne na čistý covid, ale na symbiosu z opatření, běžných nemocí stáří, depresí a strachu, který navíc silně oslabuje jejich imunitní systém. Další „úspěch“ tzv. covidistů…

Je to v podstatě obří politicko-obchodní plán, krycí příběh, ukazující morální rozklad světa a potřebu nového začátku. Největší překážkou spravedlnosti a demokracie jsou politické strany, nadnárodní koncerny a jejich zločinné působení.

Když se člověk pozvedne k plnosti toho, čím by měl být?

 

Číst 554 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v ZDRAVÍ

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %